5B1 Nábojka pro pancéřovku P-27
V roce 1950 došlo k většímu provázání bojkovické továrny se zbrojovkou ve Vsetíně, protože oba podniky začaly patřit do stejné výrobní hospodářské jednotky VHJ (spolu s Jablůnkou a Bohuslavicemi), kterou měl pod patronací Vsetín. Návrhy výrobků měl na starosti vývoj ve Vsetíně a výroba i dokumentace byla následně přidělena podniku, který na to měl nejlepší předpoklady, nebo který neměl vytížené výrobní kapacity. Tímto způsobem byla do Bojkovic umístěna výroba výmetných a svědečných nábojek pro náboj do pancéřovky P-27. Vsetín k tomu dodával elektrické palníky.
5B2 Signální náboje 26,5mm v ocelové (železné) nábojnici
Pokračuje výroba tradiční skupiny výrobků závodu - signálních nábojů ráže 26,5mm a to v provedení nejprve podobném německému válečnému (z důvodu zkušeností z války, dostupnosti zbylých komponent - např. zápalek) a následně v upraveném československém provedení. Do závodu je centralizována výroba signální munice od všech dalších výrobců, například z Jablůnky. Laboruje se do ocelových lakovaných nábojnic délky 83mm nebo 135mm, například náboje typu Os-P (osvětlovací s padáčkem, obdoba Fallschirmleuchtpatrone), světlice bílá krátká b1 (obdoba Leuchtpatrone 41), krátké červené, zelené, dlouhé dýmy v barvě modrá, oranžová, fialová a černá, dlouhé barevné deště v barvě bílá (nebo to byl slzák?), červená, zelená a modrá a dlouhý šrapnel. Některé náboje se vyskytovaly také ve verzi se vsetínským elektrickým palníkem P 121- např. krátká červená světlice nebo Os-P. Nábojnice mají hladký lem a jsou nejprve označeny jen nově přiděleným písmenným kódem závodu irv, následně i dvojčíslím roku výroby nábojnice. Výroba probíhá na základě dokumentace vypracované ve vsetínské zbrojovce. V roce 1958 končí výroba z lakovaných železných nábojnic a přechází na hliníkové (viz. 5B16).
5B3 Pokračování výroby nástražného osvětlovadla NO německého typu
Jelikož byla studená válka v plném proudu, bylo třeba zajistit střežení některých obzvláště narušovaných úseků státní hranice a objektů státního zájmu pomocí nástražných osvětlovadel. K tomuto účelu se dobře hodil výrobek Alarmleuchtzeichen vyráběný za války v Bojkovicích pro Němce. Po přejmenování na Nástražné osvětlovadlo NO se v padesátých letech opět vyrábí a v šedesátých letech běží výroba modernizovaného typu NO-2. Křížkové zápalky typu č.2 dodává vsetínská zbrojovka nebo zbrojovka ve Vlašimi.
Nástražné osvětlovadlo je v podstatě něco jako protipěchotní mina nastražená průběžným drátem, za který když se potáhne, dojde k uvolnění úderníku a k aktivaci zápalky. Výšleh plamene ze zápalky zažehne pozemní světlo, které hořením osvětluje terén i narušitele, který při pohybu nástrahu neviděl a potáhl za nastražený drát. Výrobek byl dodáván také do Německé demokratické republiky (NDR) pod názvem Leuchtmine NO-2.
5B4 Výroba nárazových ručních granátů vz. 49 (později RG-4)
Nárazový útočný ruční granát vz. 49 konstrukčně vychází z principu OÚG vz. 34, ale je zjednodušený pro výrobu (místo spojení závitem je využito spojení pomocí pertlování/zalemování apod.). Rozbušky V16 dodával vsetínský závod. V Jablůnce se vyráběl kolem roku 1950 a pak byla výroba tohoto granátu soustředěna v Bojkovicích. Byl také přejmenován na RG-4. Nasazením fragmentačního zesilovacího pouzdra se z něj dal udělat nárazový obranný granát. Jedná se o velmi úspěšnou československou řadu ručních granátů, které byly rovněž exportovány do spřátelených zemí - například do NDR a do Afrických zemí.
5B5 Cvičná verze RG vz. 49 (později Cv Rg-5) s dýmovou vložkou
Pro výcvik vojsk při hodu ručním granátem byla zavedena výroba cvičné verze granátu vz.49 (RG-4), označená jako Cv RG vz.49 nebo Rg Cv-5. Tento cvičný granát měl stejné ovládací prvky jako ostrý granát, ale dal se po použití přebíjet novou kouřovou vložkou a několik opakovaných tréninkových hodů bez problémů přežil. Stačilo odšroubovat víčko s dírou uprostřed pro únik dýmu, granát trochu očistit a znovu sestavit s vrhovou a přepravní pojistkou, vložit novou vložku, zašroubovat víčko a opakovaně použít. Záměna s granátem OUG 34 není možná, protože závit na rozšroubování těla má zhruba uprostřed, zatímco cvičný granát Cv-5 ho má na kraji těla. Granáty i kouřové vložky vyráběla bojkovická zbrojovka, nápichové roznětky dodával vsetínský závod.
5B6 Obranný ruční granát RG-F1
Začátkem šedesátých let bylo rozhodnuto o přesunu výroby ručních granátů a zapalovačů z Jablůnky do Bojkovic, takže i výroba tohoto sovětského typu granátu F1 (tedy úplně původně francouzského Mle.F1, který ale byl dodáván také do carského Ruska, a který se sovětům tak zalíbil, že jej osadili svými zapalovači a udělali z něj hlavní ruční obranný granát v armádní službě celého východního bloku na dlouhá desetiletí) byla soustředěna v Bojkovicích. Byla zde také zahájena výroba modernizovaných zapalovačů UZRG-M, do nichž rozbušky i roznětky dodával vsetínský závod. Jednalo se o jeden ze základních výrobků závodu. Kromě ostrých granátů byly vyráběny podle potřeby i cvičné nebo školní verze.
5B7 Velké dýmovnice BDŠ - 5 a BDŠ - 15 a Zapalovač BDŠ
Příklonem k SSSR a vstupem Československa do Varšavské smlouvy východních socialistických krajin se do republiky dostává dokumentace a výrobní postupy na sovětskou speciální techniku. Podobně tomu je i u velkých dýmovnic BDŠ - 5 a BDŠ - 15, které byly určeny k vytváření velkých, mnoho stovek metrů dlouhých, krycích dýmových clon. Byly také navěšovány na techniku (tanky, např. T-34/85) nebo podvěšovány pod vrtulníky. Zážeh dýmovnice byl prováděn zápalným nábojem (Zapalovač BDŠ), který vznikl zkrácením nábojnice signálního náboje a snížením náplně výmetného střelného prachu, takže zažehnutá světlice se z náboje jen zlehka vystřelí do dýmové slože v dýmovnici a zažehne ji. Iniciace probíhala buď mechanicky (úderem) nebo elektrickým palníkem. Dýmovnice BDŠ-5 vážila kolem 50kg, dýmala 7-10minut a vytvořila i za nepříznivých podmínek clonu minimálně o rozměrech 200x200m.
5B8 Dráždivé dýmovničky CN-60 a CN-1000 s chloracetofenonem a žárové zápalky
Pro potřeby nácviku používaní protichemické ochrany jednotlivce byly zavedeny dráždivé dýmovničky CN-60 (tzv.slzáky) se žárovou zápalkou. Tělo dýmovničky bylo z černého bakelitu a vkládala se do ní škrtací žárová zápalka. Po zapálení vyvíjela slzotvorný a dráždivý dým. Ve stejném bakelitovém pouzdru byly vyráběny také běžné barevné dýmovničky. Jelikož byl výkon dýmovniček CN-60 příliš slabý a pro operativní výcvik se jich spotřebovávalo velké množství, byla vyvinuta dýmovnice CN-1000. Měla velmi podobný vzhled, jako dýmovnice DM-11 (viz. níže odkaz 5B26), jen byla opatřena bílým pruhem a na víku prolisem pro identifikaci pohmatem v noci. Obsahovala cca 1kg dýmotvorné slože na bázi chloracetofenonu a vyráběla se ve dvou variantách - s dobou vývoje dýmu 2 minuty a s dobou vývoje dýmu 6 minut. Iniciovala se rovněž žárovou zápalkou.
5B9 Ruční dýmový dráždivý granát RDDG 3020 a ruční granát slzotvorný RGSL
Pro potřeby vyhánění protivníků z úkrytů nebo k rozhánění nepokojů či k protichemickému výcviku byly vyráběny ruční slzotvorné granáty RDDG-3020. Oproti dýmovničkám CN byly několikanásobně účinnější a jejich iniciace se prováděla praktičtějším třecím zapalovačem Tz-2 (obdobou německého Brennzünderu BZE), který se v Bojkovicích rovněž vyráběl. Po odšroubování kloboučku a vytržení tříče se zažehl zpožďovač, za několik sekund došlo k zážehu granátu a tvorbě dráždivého dýmu po dobu cca 3 minut. Dalším typem granátu na bázi chloracetofenonu (CN) byl RGSL s aktivací pomocí pákového zapalovače UZRGSL (tento zapalovač vznikl úpravou sovětského licenčního zapalovače UZRG-M jednoduše řečeno odstraněním rozbušky a zkrácením zpoždění na cca 1 sekundu).
5B10 Dýmové vložky do cvičných protitankových i protipěchotních min dřevěných Cv PT-Mi-D a Cv PP-Mi-D
Pro potřeby výcviku ženijních vojsk v minování a odminování byly vyráběny malé dýmovničky, které při odpálení cvičné miny vytvořily kouřovou stopu.
5B11 Vložné dýmové vložky do cvičné protipěchotní šrapnelové miny Cv PP-Mi Šr
Pro potřeby výcviku ženijních vojsk v minování a odminování byly vyráběny malé dýmovničky vkládané do těla cvičné protipěchotní šrapnelové miny, které při odpálení vytvořily kouřovou stopu. Místo dražších rozněcovačů Ro-8 byly pro tyto účely používány levnější Ro-1 (Novoborské strojírny kód avm) s drátěnou nášlapkou z Jablůnky (kód jpw).
5B12 Protipěchotní šrapnelová mina PP Mi Šr a PP Mi Šr II
Jde o protipěchotní miny kladené pod zem tak, aby nad zemí byly pouze části rozněcovačů a případně nástražné dráty. V Jablůnce byly vyráběny typické rozněcovače pro tyto protipěchotní šrapnelové miny. Měly označení Ro-8 a Ro-8-II (modernizovaná verze s vyšší odolností proti výbušným odminovačům). Aktivovaly se našlápnutím drátěné trojnožky rozněcovače, který zajistil zážeh výmetné náplně, která vystřelila minu z těla uloženého pod zemí nad terén, kde vybuchla a rozhodila do okolí stovky kusů nasekaného drátu. Další možností aktivace bylo použití rozněcovačů Ro-1 nebo Ro-10 s nataženým nástražným drátem, který při potažení způsobí iniciaci. A další možností aktivace bylo využití v tzv. řízených minových polích, kdy bylo možno minu odpálit elektrickým palníkem P1, který vyráběla vsetínská zbrojovka.
5B13 Rozněcovače Ro-5 a cvičné Cv Ro - 5 pro protitankovou minu PT-Mi-K
Do Bojkovic byla z Jablůnky přemístěna výroba rozněcovačů Ro-5 pro tuto minu. Kromě ostrých Ro-5 zde byly vyráběny také cvičné Cv Ro-5 s dýmovou vložkou, které se používaly ve cvičných minách pro nácvik minování a odminování. Při aktivaci vyvíjely několik desítek sekund oranžový dým. Pro potřeby minování terénu proti průjezdu obrněných vozidel a techniky byly v ČSSR vyráběny ostré protitankové miny PT-Mi-K, do kterých byl určen ostrý rozněcovač Ro-5.
5B14 Zápalné 2,5kg pumy sovětského typu ZAB 2,5T a ZAB 2,5P
Jelikož se ve druhé světové válce ukázalo plošné použití malých zápalných leteckých pum jako velmi účinné, pokračovala jejich výroba i po válce. Do ČSSR se v rámci spolupráce východního bloku dostala dokumentace i výrobní postupy na výrobu pum 2,5kg ZAB a výroba byla přidělena do Bojkovic. Pumičkami se plnily podvěsné kontejnery RBK (výroba Vihorlat Snina, kód výrobce bnt). Na vymetení pumiček z kontejnerů se používaly výmetné prachové náplně, které rovněž kompletovala bojkovická zbrojovka.
5B15 Signalisátor dopadu 57 a cvičné cementové pumy CCP 70-50
Pro potřeby nácviku bombardování a lepší zjištění místa dopadu cvičné cementové pumy CCP 70-50 byly vyráběny signalisátory 57, které místo dopadu jinak neaktivní bomby označily hořením stopovky 57. Stopovka vz.57 (vyráběná ve slavičínské zbrojovce) se zažehovala se zpožděním cca 5 sekund a to prostřednictvím rozněcovače RON-59 (vyráběný v jablůnecké zbrojovce), který se aktivoval vytržením očka při odhozu pumy z letounu.
5B16 Signální a osvětlovací munice 26,5mm s hliníkovou nábojnicí
Koncem padesátých let končí výroba nábojů pro pozemní signalizaci v ocelových lakovaných nábojnicích a je nahrazena výrobou nových typů nábojů ve hliníkových nábojnicích. Nejde pouze o změnu nábojnice, ale také konstrukce nábojů se dost mění a zjednodušuje. Sortiment nábojů se také mírně upravuje, některé typy signálů mizí (například bílý a zelený déšť) a některé nové se objevují (například krátký červený déšť). Pro potřeby ostrahy hranic do signálních stěn se kromě běžných nábojů se zápalkou vyrábí také elektrickým palníkem aktivované náboje s prodlouženou nábojnicí na 93mm. Vývoj signální munice přechází pod kompetenci bojkovického závodu.
5B17 Výroba zábavné pyrotechniky
Během padesátých let dochází k centralizaci výroby zábavné pyrotechniky do Bojkovic a kromě výroby vánočních prskavek je tato výroba u původních menších soukromých výrobců (továrny původně pánů Hájka a Velinského, hned po válce znárodněné) zcela ukončena. Ve druhé polovině padesátých let již v Bojkovicích vyrábějí na tehdejší dobu zajímavou a efektní pyrotechniku, jako například efekty hadový strom, kulové pumy, italské pumy, vějíře, ohňopády, pochodně, vysokoletné rakety, létavice, dělové rány ohňostrojné, japonská slunce. Nejde ale o volně prodejné zboží, takže veškeré ohňostroje jsou realizovány na zvláštní povolení a provádí je nejčastěji zaměstnanci bojkovické zbrojovky, nebo alespoň zajišťují dozor v případech, kdy ohňostroje provádí např. vojenští nebo policejní pyrotechnici. Odpaly pum jsou prováděny z typických ocelových moždířů, které se zakopávaly z bezpečnostních důvodů do země. Na dobové fotografii ohňostroje jsou vidět skutečné efekty například vysokoletných raket (zcela nahoře), italských pum (uprostřed) nebo vodopádu/ohňopádu jisker (ze zámku směrem k hladině Labe).
Tato bojkovická monopolní výroba se dobře držela až do roku 1989 a ještě krátce po něm, než dovážená levná čínská pyrotechnika doslova smetla většinu tradičních evropských výrobců zábavné pyrotechniky. Pro představu - kolem 97-mi % zábavné pyrotechniky, co se v celé Evropě každý rok spotřebuje, pochází z Číny.
5B18 Imitační výbušky typu V10 El a V10a
Pro potřeby realistického výcviku vojsk "pod palbou nepřítele" byly vyráběny výbušky V10 El a V10a, mezi lidmi nazývané motouzáky nebo dělbuchy. Jsou charakteristické tím, že celý povrch výbušky je opatřen motouzovým omotem. Při aktivaci vydávají velmi silnou ránu, vytvoří silný záblesk a spoustu bílého dýmu. Elektrická se odpaluje přivedením elektrického proudu na kontakty palníku, V10a má jímku na třecí zapalovač Tz-2 (případně Tz-2 A nebo Tz-2/B, vyráběné rovněž v Bojkovicích). Po vyšroubování kloboučku Tz-2 a vytržení tříče se aktivuje zpožďovač a dělobuch je nutno ihned odhodit z ruky.
5B19 Imitační výbušky řady V10b
Jelikož byla výroba výbušek V10 (motouzáků) náročná na ruční práci, byly vyvinuty výbušky řady V10b s papírovým voskovaným tělem. Vyráběly se typy V10b na aktivaci třecím zapalovačem, V10b El na aktivaci palníkem a pro realističtější znázornění dělostřelecké palby (většina munice té doby byla plněná tritolem, který při výbuchu tvoří charakteristický černý dým) také verze V10 čršD b El (při výbuchu je rozmetáno práškové barvivo, které vytvoří spolu s bílým dýmem výbušky V10b výsledný černošedý dým).
5B20 Náplně do cvičných chemických granátů CCHG-2
Pro potřeby výcviku chemického vojska byly vyráběny cvičné chemické granáty (zprvu papírová pouzdra, později plastové bandasky, které se naplnily hořlavým ztuženým uhlovodíkem nebo cvičnou otravnou látkou), které byly rozstřeleny pomocí vložky se zábleskovou složí, takže výsledný efekt byl podobný dnešním filmovým efektům znázorňujícím výbuch - spousta ohně, spousta dýmu. Zajímavostí je, že pro zajištění realistických podmínek při nácviku činností vojska po použití perzistentních chemických bojových látek nepřítelem, byly do cvičné otravné látky přidávány skutečné bojové chemické látky, a to nejen slzotvorný chloracetofenon (látka CN), ale i dusivý chlorpikrin (látka PS, v terénu vydrží v létě hodiny a v zimě i několik dní). Vložky pro aktivaci třecím zapalovačem nebo elektrickým palníkem vyráběla bojkovická zbrojovka, palníky nebo třecí roznětky dodávala ta vsetínská.
5B21 Osvětlovadlo Os-60
Pro potřeby osvětlování terénu během nočních střeleb bylo vyráběno osvětlovadlo Os-60 ráže 150mm. Konstrukčním provedením se jedná spíše o výrobek civilní zábavné pyrotechniky zvaný kulová puma, ale Němci za války podobné prostředky také využívali (viz. například Ortungsleuchtzeichen u Jablůnky ve válečném období). Výrobek se nabil do ocelového moždíře a pomocí elektrického palníku odpálil do výšky kolem 150m. Tam došlo k výmetu světlice, která se snášela na padáku a osvětlovala terén.
5B22 Ruční osvětlovací světlice 40-R-Os ráže 40mm
Pro potřebu osvětlení terénu v noci byla zahájena výroba světlic 40-R-Os. Po odšroubování víčka vypadne ocelový kroužek na provázku. Po vytržení tříče dojde k vynesení světlice raketovým motorem do výšky a zážehu světlice, která se následně snáší na padáčku a osvětluje terén. Byly využívány při nácviku ostrých střeleb v noci na cíl viditelný po omezenou dobu hoření světlice. Třecí roznětku vyráběla vsetínská zbrojovka, palivo do raketového motorku Semtín. S výrobkem byly četné problémy, protože u některých sérií nedocházelo k zážehu světlic, u jiných se přicpala jedna tryska ze čtyř, takže světlice létaly zcela bez kontroly.
5B23 Simulátor raketové střely SRS-40 ráže 40mm
Pro výcvik obsluh protitankových řízených střel byly vyráběny simulátory raketové střely SRS-40. Při odpálení SRS dojde k vytvoření podobného efektu, jako když se odpálí v blízkosti obsluhy raketová střela, takže tato má možnost si už během trenažerového výcviku přivyknout na existenci průvodních jevů, které by ji při ostrém odpalu mohly překvapit a rozhodit. Odpaluje se z držáku s bodcem pomocí elektrického iniciátoru EPIO, vyráběného ve Vsetíně.
5B24 Vystřelovaná maketa VM-63 a Tormentační vystřelovaná maketa VM-65 ráže 95mm
Pro použití při výcviku vojsk proti vzdušným výsadkům a při tormentaci odpalovacích zařízení OZ vz.66 (viz. Vsetín, 5V11 a Jablůnka 5J20) byly v Bojkovicích vyráběny výsadkové makety VM-63 a tormentační vystřelované makety VM-65 Torm.
5B25 Žárová ohřívací tělíska ŽOT do chemických průkazníků bojových chemických látek
Pro potřeby chemického vojska byla vyráběna žárová ohřívací tělíska do chemického průkazníku bojových látek, který pro svou spolehlivou funkci potřebuje udržovat určitou teplotu i v zimním období. Za tímto účelem se do něj vkládá ŽOT, které po zapálení žhne, předává teplo tělu průkazníku a ohřívá jej na nezbytnou pracovní teplotu.
5B26 Dýmovnice DM-11
Pro potřebu zadýmování při přesunech družstev v terénu byly vyráběny dýmovnice typu DM-11. Zapalovaly se pomocí žárových zápalek, které Bojkovice také vyráběly.
5B27 Rychlé zadýmovací granáty pro obrněnou techniku typu 3D6 a DGO-1
V případě vystřelení protitankové řízené střely naváděné operátorem je jednou z možností obrany vytvoření rychlé dýmové clony kolem cíle. K tomuto účelu jsou na technice navěšeny výmetnice zadýmovacích granátů, které vytvoří clonu dýmu kryjící nejen v okem viditelném spektru, ale i v různých oblastech vlnových délek (např. IČ) tak, aby operátor cíl prostě neviděl. K tomuto účelu byly v Bojkovicích vyráběny rychlé zadýmovací granáty typu 3D6 a DGO-1. Elektrické zápalkové šrouby EKV-30M do nich dodávala vsetínská zbrojovka.
5B28 Reaktivní protipancéřový granát RPG-75
Velmi klíčovým výrobkem podniku se stal reaktivní protipancéřový granát RPG-75, lehká a přenosná zbraň, určená k boji jednotlivce s obrněnou technikou. Jeho kumulativní granát byl při ráži 68mm schopen prorážet až 30cm homogenního pancíře a šlo s ním vést mířenou palbu až do vzdálenosti cca 500m . Vyráběly se verze ostrá, náhradní a školní (pro výcvik na učebnách, zcela bez výbušných látek). Existovala také cvičná varianta s hlavní pro střelbu zaměřovacími náboji ZM 75 ráže 7,62mm se stopovkou (výroba ve vlašimské zbrojovce, kód bxn) pro nácvik a kontrolu správného spouštění, a také pro sledování dráhy letu střely.
5B29 Zásahové výbušky P1 a P1-Cv s třecím zapalovačem TZ-M a TZ-M3
Pro potřeby zásahových a pořádkových jednotek byly vyráběny zásahové výbušky P1 a P1-Cv. Byly určeny k rozptýlení pozornosti pachatele během zásahu jednotky tak, že při aktivaci vystřelily do prostoru nekontrolovatelně rotující, a v rychlém sledu vybuchující, tuláky s dýmozábleskovou složí. Netrénovaný člověk za takových podmínek ztratí schopnost reagovat. Iniciované byly modernizovanými bojkovickými třecími zapalovači TZ-M (4-7 sekund zpoždění) a posléze TZ-M3 (modrá barva, jen 3 sekundy zpoždění, aby demonstranti nestíhali odhazovat výbušky zpět). Po odšroubování plastového kloboučku a vytržení tříče dojde po uplynutí daného zpoždění k iniciaci.
5B30 Časové rozněcovače Ča Ro Z - 60 , 2,5M a 5M
Pro potřeby pyrotechnických a ženijních prací byly vyráběny časové rozněcovače Ča Ro Z (tzv. čarozet). Jde o zážehovou rozbušku zaškrcenou na standardní nebo pomalu hořící tmavě modrou ženijní zápalnici opatřenou třecím zapalovačem pro snadnější zážeh. Oproti běžnému časovému rozněcovači, na kterém se musela zápalnice za jakéhokoliv počasí chránit a zapalovat sirkou, byl jistější. Byl opatřen bakelitovým převlečným šroubem se závitem M10x1 na rozbušce, takže se dal upevnit do jakéhokoliv standardního i speciálního ženijního náloživa s rozbuškovou jímkou (TNT náložky, UTN, TN, PN). Po vytržení tříče trvá zpoždění do výbuchu minimálně minutu u verze 60 a minimálně 5minut u verze 5M. Byla vyráběna i verze s dobou hoření 2,5 minuty (Čaroz 2,5M), ale ta byla aktivována pomocí elektrického impulzu (elektrickou pilulí, dodávanou vsetínskou zbrojovkou).
5B31 Nástražné zapalovače pro imitační pyrotechniku UZO a UZC
Pro potřeby výcviku vojsk pro vytváření a zdolávání protipěchotních minových polí a nástrah s nástražným drátem byly vyráběny univerzální zapalovače okamžité a časové. Byly opatřeny stejným závitem, jako je používán na imitační vojenské pyrotechnice, takže se s ní dají kombinovat.
5B32 Plastové imitační výbušky řady V5, V30 a V100
Pro potřeby výcviku vojsk pod simulovanou palbou byly vyráběny plastové výbušky řady V5, V30 a V100, s bílou nebo červenou barvou záblesku a také verze s černošedým dýmem. Iniciovat se daly imitačními iniciátory (nejlépe EPIO, EPIM, EPIC, EPIP, bojkovický třecí zapalovač modernizovaný TZM byl po průšlezích do výbušek zakázán).
5B33 Zápalkový šroub Zš - 1a do dělostřelecké munice
Pro potřeby aktivace prachových náplní 100mm dělostřeleckých nábojů byl vyráběn zápalkový šroub Zš-1a, použitý například u jednotného 100mm náboje pro střelbu z tankového kanónu D10G tanku T-55 ve vojenských prostorech o omezené rozloze. Granát byl automaticky ničen autodestrukcí poté, co proletěl na vzdálenost cca 3km od místa výstřelu.
5B34 Ruční granáty URG-86 Uragán, zapalovač ZK a URGZC Tajfun
Jako náhrada za technicky překonané ruční granáty RG-4 a RG-F1 byly v osmdesátých letech vyvíjeny modernější náhrady - univerzální ruční granát URG-86 Uragán a časovaný granát podobné konstrukce zvaný Tajfun. Do výroby nakonec došel pouze granát URG-86, který má na zapalovači ZK přepínací páčku pro použití s iniciací nárazem nebo se zpožděním. Vyráběly se verze ostrá, náhradní, školní a řezy.
5B35 Signalizační světlice do letecké techniky EKSR 26,5mm
V sovětské technice byly pro případ potřeby podávání nouzových signálů (při výpadku jiných komunikačních kanálů) zavedeny signály pomocí světlic v systému EKSR. V Zevetě se tyto signály EKSR 26,5mm vyráběly ve čtyřech barvách (čv, zl, žl a b) a s jednou nebo dvěmi světličkami. Princip jejich funkce je podobný, jako u pozemních signálek, pouze náplň výmetného prachu je menší. Každý signál má zajištěnu aktivaci vlastním elektropyroúderníkem (EPU), který vyráběla zbrojovka ve Vsetíně. Výmetnici EKSR vyráběl závod ZPS Gottwaldov.
5B36 Nábojky pro destrukční zařízení DZ-89
Pro potřeby dálkové destrukce podezřelých zavazadel a zásilek policejními pyrotechniky byly vyráběny policejní rozstřelovače - destrukční zařízení DZ-89. V Bojkovicích se pro ně vyráběly na bázi zesílených upravených nábojnic 26,5mm pro signální střelivo výkonné nábojky. Existovaly verze pro aktivaci mechanickou (zápalka) a elektrickou (palník).
5B37 Osvětlovací prostředek 50-R-Os ( ROPDD)
Koncem osmdesátých let byla připravena výroba licenčních osvětlovacích raket typu ROPDD (50-R-Os) ráže 50mm. Oproti podobnému výrobku 40-R-Os měly možnost regulace výškového dostupu světlice.
5B38 Nábojnice pro projekt VG-70
Pro podvěsný 26,5mm granátomet samopalu vz. 58 dodávala bojkovická továrna pravděpodobně pouze hliníkové nábojnice ráže 26,5mm.
5B39 Letecká raketa LR-55
Na základě dobrých operačních zkušeností s účinností německých neřízených trhavých leteckých raket R4M - Orkan byly u nás po válce vyvinuty kumulativní rakety LR-55 a jejich podvěsné odpalovací zařízení, leteckými zbrojíři familiárně zvané kufr. Bojkovice dostaly za úkol finální sestavu těchto raket z komponent od dalších kooperujících firem (TPH Semtín, rozbušky Vlašim, palníky Vsetín, atd.). Protože při použití letectvem došlo k několika incidentům s těmito raketami (samovolné spuštění a dokonce výbuchy v okamžiku jejich odpalu z raketnic), nahradily je záhy nakupované sovětské rakety S-5.
5B40 Vývoj puškového granátu PG 68 pro univerzální ruční zbraň URZ
Konstruktér Jiří Čermák (autor návrhu např. samopalu vz. 58) se kolem roku 1965 zabýval řešením koncepce skupiny zbraní (útočná puška, lehký kulomet, těžký kulomet a tankový kulomet) na stejné bázi a se vzájemnou zaměnitelností dílů. V rámci tohoto projektu bylo třeba vyvinout nasazovací puškový granát, který byl určen k odpalování z útočné pušky. Vývoj granátu, později označeného jako PG 68, byl svěřen do bojkovické Zevety. URZ a ani puškové granáty PG 68 se nedostaly do sériové výroby.
5B41 Vložná zbraň vz.85 raže 14,5x114mm do tankového kanónu tanku T-72
Jelikož byly s použitím vložných hlavní do tankových kanónů předešlých generací tanků v ČSLA dobré zkušenosti (efektivní výcvik, šetření hlavní i drahé plnorážové munice), bylo po zavedení výroby licenčního sovětského tanku T-72 do výroby v ČSSR hledáno řešení vložné hlavně pro výcvik. Existující vložné hlavně (viz. Vsetín, položka 5V12) nebyly vhodné z důvodu nevhodné balistiky používaných ráží 5,6mm, 7,62x54R i 20x139b. Byla tedy sestrojena vložná zbraň vz.85 na sovětský náboj 14,5x114mm, průbojně-zápalný se stopovkou (licenčně sestavované ve Vsetíně, viz. položka 5V6). Výrobu zbraně zajišťovala bojkovická Zeveta a používala se k přímé střelbě do maximální vzdálenosti cca 1500m.
5B42 Civilní pyrotechnické výrobky (průmyslová pyrotechnika)
Pro potřeby svařování kolejnic v nepřístupném terénu dodávala továrna termit (aluminotermická slož, která při hoření vytváří kapalné železo) a zápalky k jeho uvádění do funkce pod obchodním označením Termal. Termit se dodával v pytlech. Kromě toho byly vyráběny také vulkanizační záplaty na automobilní kola EXO (podobné výrobky, jako u Velínského před válkou) a umělý dým pro filmové a další účely.
5B43 Záblesková puma ZP-50-35
Pro potřeby nočního leteckého průzkumu a fotografování byly vyráběny zábleskové pumy ZP-50-35. Protože jejich tělo nebylo zhotoveno z kovu, bylo je možno využívat i nad vlastními cvičícími vojsky. Bomba byla 1,07m dlouhá, měla průměr 0,2m a hmotnost 37kg. K aktivaci využívala sovětský letecký zapalovač TM-24B.
5B44 Neznámá 26,5mm nábojka
Pro zatím neznámé užití byla vyráběna hliníková nábojka 26,5 mm se zajímavě zalemovaným ústím. Pokud by někdo věděl, k čemu sloužila, budu za tuto informaci vděčný.
5B45 Zažehovací náboj UZP a výmetná prachová náplň pro sovětský lehký pěchotní ohňomet LPO-50
Pro potřeby provozu v ČSLA zavedených sovětských lehkých pěchotních ohňometů LPO-50 byly v Bojkovicích kompletovány zažehovací náboje UZP (Unificirovanyj Zažigatělnyj Patron) a výmetné prachové náplně (Porochovyj Zarjad). Elektrická aktivace obou výrobků byla zajištěna s pomocí pyronábojek PP9-ROZ, které byly vyráběny ve vsetínské zbrojovce. Ohňomet měl 3 nezávislé nádrže s 3,4 litry hořlaviny každou a 3 iniciační systémy. Výmetná prachová náplň zajistila tlak v nádrži a zažehovací náboj pomocí do tvaru trubičky slisované pyrotechnické slože proud hořlaviny zapálil. Ohňometem bylo možno zasahovat cíle ve vzdálenosti 40 až 70m a 3 mířené výšlehy bylo možné zvládnout za 5-7 vteřin.
5B46 Různé reklamní předměty a zajímavosti
K propagaci firmy byly vyráběny různé reklamní předměty.
5B47 Různé stroje
K použití v průmyslu byly vyráběny různé stroje, například nástrojová bruska N1 (výroba kolem 1960) nebo pilovací stroj P54 (výroba přesunuta z Vlašimi a realizována kolem 1970).
5B48 Časovací hodinové strojky pro průmyslové výrobky
K použití v průmyslu byly vyráběny různé časovací strojky, například SČ 6 a SČ 30 (se zpožděním 6 minut a 30 minut) pro různé pračky, ždímačky apod.
5B49 Kombinované vyvíječe acetylenu pro speleologické použití
Pro použití ve speleologii a v horní činnosti byly vyráběny kombinované vyvíječe acetylenu. Tyto sloužily k osvětlení podzemních prostor s pomocí hořícího plynu acetylenu, který vzniká reakcí karbidu vápenatého s vodou v tzv. karbidové lampě - ve vyvíječi acetylenu. Acetylen při hoření dává jasné a prostorové světlo. Výhodou řešení je, že množství neseného karbidu ve stejné hmotnosti, jako náhradní baterie pro elektrickou svítilnu, vydrží svítit mnohem déle. Nevýhodou je nutnost manipulace s otevřeným ohněm a také spotřeba kyslíku při spalování acetylenu.
