Jablůnecká zbrojovka
Její historie se začala tvořit v době, kdy hledal Ing. Jaroslav Velinský, bývalý generální ředitel ve Zbrojovce Ing. F. Janeček, vhodné místo na Moravě pro továrnu hlavně na výrobu ručních granátů. Začínal své hledání roku 1935 ve Vsetíně, ve stejné lokalitě, jako nyní stojí areál bývalé zbrojovky Vsetín. Lepší podmínky ale nakonec dostal nabídnuté v Jablůnce od tehdejšího jablůneckého starosty Beránka, s nímž měl již z dřívější doby dobré kontakty. A tak se začala historie závodu s názvem Ing. Jaroslav Velinský, Chemicko-pyrotechnická továrna Jablůnka nad Bečvou.
Výstavba začala hned na počátku roku 1936 a již dne 9.3. 1936 udělil Okresní úřad ve Vsetíně firmě Velinský koncesi k provozování živnosti „Tovární výroby a prodeje látek ohňostrojných a všech v Československé republice povolených trhadel“. Od poloviny roku 1936 v Jablůnce probíhala sestava některých výrobků, zatím z dovážených dílů z mateřské továrny v Zámcích u Prahy, z firmy Sellier a Bellot ve Vlašimi a z pardubické Explosie. Jednalo se hlavně o ruční nárazové granáty typu OÚG vz. 34, o náboje pro signální pistole ráží 26,5mm a 34,5mm, dále pak dýmovničky a doutnáčky pro výcvik civilní a podnikové obrany. Pracovalo zde zpočátku 260 zaměstnanců a koncem roku 1936 již dokonce 755 zaměstnanců. Následujícího roku získala továrna zakázku na 3 milióny ručních granátů pro Ministerstvo národní obrany, jenže brzy po mnichovské zradě v září 1938 došlo ke zrušení zakázky v celém rozsahu. Za dva roky se situace změnila a bylo zřejmé, že Německo bude brzy potřebovat další dodavatele munice a výrobní kapacity začal Velinský rozšiřovat.
V roce 1941 firma získala významné zakázky pro německou armádu, armádu Slovenského štátu a Rumunska. Vyráběla se tělíska z kyseliny pikrové do leteckých bomb, náložky pro ženisty Bohrpatrone 28, signální rakety, součástky ručních granátů a další výrobky. V letech 1943 a 1944 se průměrná měsíční produkce pohybovala kolem 150 000ks dýmovnic RSZ 160 Orange, 5000 ks odvrhovací letecké munice Abwurfrauchzeichen rot, 400 000ks signálních nábojů Leuchtpatronen 41 s krátkou nábojnicí a kolem 200 000ks železných nábojnic.
Na konci války dokázal destrukční oddíl německé armády továrnu ze zhruba dvou třetin zničit. Továrník Velinský byl obviněn z kolaborantství a uvězněn ve Valašském Meziříčí (podle jiných zdrojů ve Vsetíně), kde 27.8. 1945, za nevyjasněných okolností, ve vazbě zemřel. Výpovědi svědků o jeho osobě se různily. Podle některých byl uvědomělým vlastencem s hlubokým sociálním cítěním, podle jiných pak vlastizrádce a kolaborant. Továrna byla podobně jako další podniky zkonfiskována státem. Jisté je ale to, že díky tomuto muži vzniknula na Valašsku, navíc v době velké nouze o pracovní příležitosti, továrna zaměstnávající stovky místních lidí. A na jejím základě úspěšně pokračuje pyrotechnický průmysl v Jablůnce až do dnešních dní.
Po válce zůstalo v závodě asi 170 zaměstnanců, kteří se starali o jeho opětovné uvedení do provozu. Vyrábělo se hlavně nepyrotechnické zboží jako hračky a galanterie, ale také prskavky. V září 1946 byla jablůnecká továrna jako závod 2 začleněna do Zbrojovky, národního podniku Brno. V této době se vyrábí hlavně ruční granáty OÚG v. 34, provádí se revize RG vz. 49 a také se vyrábí některé válečné výrobky jako jsou světlice. Na konci roku 1949 měl závod v Jablůnce 583 zaměstnanců (520 dělníků / 63 úředníků).
Dne 1.1.1950 je vytvořen nový národní podnik Zbrojovka Vsetín a pod ním, jako jeho pobočný závod 2, závod v Jablůnce. V šedesátých letech firma vyráběla ženijní a diverzní rozněcovače min a náloží jak pro potřeby ČSLA, tak na export do různých spřátelených zemí. Vyráběly se také zapalovače typu ADC pro protitankové letecké pumičky PTAB sovětského vzoru a MDV odjišťovače zapalovačů leteckých pum. Pokračuje také výroba dýmovnic a signální munice. Z mechanických výrobků jde o nábojové články pro protiletadlový dvojkanón vz. 53, zásobníky pro lehký kulomet vz. 52 a nábojové pásy pro kulomet vz. 52/57, a posléze také pro vsetínský kulomet vz.59.
V roce 1958 dochází k reorganizaci čs. průmyslu a k vytvoření výrobní hospodařské jednotky VHJ Závody říjnové revoluce, n.p. Vsetín, pod kterou ale Jablůnka nadále zůstává jako její závod 2. V závodě je již k dispozici závodní jídelna, kantýna, sprchy a zajištěna doprava nejen z Jablůnky, ale i z okolních obcí, o čemž si před válkou a za války mohli zaměstnanci nechat pouze zdát.
V šedesátých letech pokračuje zbrojní výroba dýmovnic typu DA-60 a DA-600, rozbíhá se masová výroba licenčního sovětského papírového dýmového granátu RDG-2 a dalších výrobků nejen pro ČSLA, ale i pro Východní Německo a Polsko. Pokračuje výroba odjišťovačů zapalovačů typu MDV pro použití na leteckých pumách, dále byl zahájen významný projekt výroby munice 95mm typu COP-65, VM-65 a ZV-66 pro výcvikový prostředek OZ vz.66, který byl vyráběn na Vsetíně.
V sedmdesátých letech pokračuje výroba modernizovaných dýmovnic a je zaváděna výroba speciálních slzotvorných granátů typu RGSL, RGSL-2 a zapalovačů k nim typu UZRGSL. Továrna se specializuje na náročnou a vysoce specializovanou výrobu slzotvorné a dráždivé munice. Dalším výrobkem jsou slzotvorné náboje NSL ráže 26,5mm pro použití v signálních pistolích.
Také v osmdesátých letech pokračuje výroba dýmovnic a dýmovniček, dýmových granátů, a také zásahových výbušek a munice pro zásahové jednotky, pořádkové síly ministerstva vnitra a armádu. Vyrábějí se výrobky jako zásahová výbuška P-2, průbojné střely PS pro pušku RV-85, slzotvorný granát RGSL-85, pozemní světelné signály PS-25, vystřelovaná světla VS 4 a další výrobky.
Po roce 1989 dochází k velkým problémům spojeným s řízeným zhroucením speciální výroby v Československu. Konverze výroby se nedaří podle představ a osamostatněná Zbrojovka Jablůnka se dostává do velkých problémů. Náhradní programy, jako je zábavná pyrotechnika pro obchodní firmy Pyros Praha, později pro Tarra Pyrotechnik Ostrava nebo nouzové námořní signály, se ještě nějakou dobu drží. Ale nestačí na to, aby se udržel v chodu celý podnik a dochází k jeho rozpadu a k privatizaci.
Nic nekončí tak špatně, jak by se mohlo zdát. První roky nového tisíciletí byly sice z pohledu pyrotechniky stále ještě jen živořením a přežíváním. Jenže jen o několik let později vstoupil do prostor bývalé Zbrojovky Jablůnka japonský investor, firma Nippon Kayaku. Podobně jako na Vsetíně zde s použitím obrovských investic zbudovala svou novou pobočku pro výrobu pyrotechnických komponent pro automobilové bezpečnostní systémy a zaměstnává nyní v Jablůnce přes 200 lidí v pyrovýrobě. Podobně firma D-Technik pokračuje ve výrobě dýmovnic a další speciální pyrotechniky nebo firma Czech Small Arms ve výrobě komponent civilních zbraní. Můžeme tak říci, že tradice pyrotechnické a zbrojní výroby, založená zde před 80-ti lety Ing. Velinským, stále trvá. A doufejme, že i nadále trvat bude.
