5. Jablůnka – Studená válka a období socialistického plánování (1950-1989)

5J1 Signální náboje 26,5mm
Od 1.1.1950 se továrna v Jablůnce označuje jako Zbrojovka Vsetín, Závod 2 Jablůnka. Československo je pod sílícím vlivem Sovětského svazu a situace v Evropě je polarizovaná na dva bloky - západní kapitalistický pod vlivem USA a východní socialistický pod vlivem SSSR. Období konverze zbrojních výrob je pryč, mírové programy bývalých zbrojovek jsou přesunovány do ryze civilních podniků a kapacity zbrojovek se uvolňují pro nové vojenské programy ještě před rokem 1950. V případě závodu v Jablůnce se oprašují válečné projekty, na které je vybaven a nezřídka jsou k dispozici původní díly a přípravky. Pokračuje výroba osvětlovacích nábojů 26,5 mm v provedení podobném německému LP 41.

5J2 Signální náboje 26,5 mm s červenou světlicí
Po válce byly v Jablůnce zbytky nelaborovaných nábojnic pro LP 41 německého typu (od výrobců kww a auj se zubatou polovinou lemu dna nábojnice), které byly pravděpodobně zužitkovány na výrobu čsl. světlic. Po spotřebování zásob pokračovala výroba již s jablůneckými ocelovými lakovanými nábojnicemi s přiděleným výrobním kódem jpw. Tento kód továrna používala až do rozpadu Zbrojovky Vsetín a pobočných závodů po roce 1989. Měly hladký lem dna nábojnice. Nejpozději od roku 1954 je výroba signální munice v Jablůnce ukončena a je v rámci republiky centralizována do Bojkovic (irv).

5J3 Signální dýmový náboj 26,5mm Or D (oranžový dým)

Kromě světelných nábojů 26,5mm byl v Jablůnce vyráběn také dýmový signál s oranžovým dýmem. Jeho provedení bylo odlišné od prvorepublikových dýmových raket s padáčkem - vytvořil dýmový obláček rychle a neměl padák. Vyráběl se s ocelovou lakovanou nábojnicí délky 135mm a na oranžově lakovaném víčku měl prolisovanou hmatovou identifikaci - písmeno X. Na těle nábojnice byl nastříkán oranžový proužek. Vyráběl se ve dvou provedeních - s aktivací mechanickou (do signální pistole) a s aktivací elektrickým palníkem.

5J6 Ruční obranný granát F1 se zapalovačem UZRG
Dalším granátem vyráběným v Jablůnce, je granát sovětského vzoru F-1. Byl vyráběn velmi krátce kolem roku 1960 a litinové skořepiny pro jeho výrobu dodávaly Branecké železárny (Brano). Kromě granátu byl v Jablůnce vyráběn i zapalovač typu UZRG pro tento granát. Rozbušky i roznětky dodával vsetínský závod. Rozbuška je dost silná na to, aby při iniciaci v ruce amputovala většinu prstů (viz. překreslené obrázky skutečných rozsahů poškození ruky podle typu úchopu zapalovače v okamžiku iniciace). Relativně časté nálezy těchto granátů a jejich iniciátorů mají za následek četná neštěstí, obzvláště při pokusech vytvořit z nich na pohled velmi atraktivní těžítka. Na základě doporučení ze SSSR (plánovaná modernizace zapalovače na verzi UZRGM) byla výroba granátu i zapalovače v roce 1960 zastavena a později byla jeho výroba obnovena v Zevetě Bojkovice (irv).

5J10 Slzotvorný náboj NSL 26,5 mm

Pro potřeby ministerstva vnitra a pořádkových sil byly vyráběny slzotvorné náboje NSL 26,5 mm, které bylo možno vystřelovat ze signální pistole nebo s upraveným dnem pro aktivaci vloženým elektrickým palníkem. Existovala také varianta pro vrhač RV-85 s vrubovaným lemem dna nábojnice, ale není jasné, zda nebyla tato munice vyráběna úpravou již hotových nábojů pro signální pistoli, nebo zda byla prvoplánově zrovna vyráběna pro RV.

5J11 Náboje 26,5 mm typu PS (průbojná střela) pro vrhač RV-85
Pro potřeby zásahových jednotek ministerstva vnitra byl v Prototypě vyvinut speciální vrhač RV-85 a průbojné střelivo do něj. Počítalo se s jejich nasazením proti obzvláště nebezpečným pachatelům a měly být schopné do místnosti skrz okno nebo dveře dopravit zneschopňující chemickou bojovou látku CS a případně i tuláky se zábleskovou složí pro oslepení a rozptýlení pozornosti pachatele. Munice pro vrhač se vyráběla v Jablůnce a pracovníci museli výrobu provádět v protichemických maskách a oblecích.

5J18 Slzotvorný granát RGSL se zapalovačem UZRGSL

Pro speciální potřeby byly v Jablůnce vyráběny chemické slzotvorné ruční granáty s pákovým zapalovačem UZRGSL. Jejich výroba musela být prováděna v protichemické masce a speciálním obleku. Původně byla výroba slzotvorných a dráždivých granátů RGSL realizována v Bojkovicích (a také CN-60, RDDG-3020), ale v sedmdesátých letech byla centralizována do Jablůnky. Byla zde také vyráběna varianta RGSL-2, kterou záhy nahradil RGSL-85.

5J20 Munice pro odpalovací zařízení OZ vz.66 ráže 95 mm

Pro potřeby výcviku vojsk byly do výzbroje zavedeny prostředky COP-65, VM-65 a ZV-66. COP-65 je cvičný osvětlovací prostředek, velká světlice snášející se na padáku a osvětlující bojiště nebo střelnici při nočních střelbách. VM-65 je vystřelovaná maketa vzdušného výsadku nepřítele, takže vystřelené těleso VM se ve vzduchu rozpadne na 2 části s padáky zelené a oranžové barvy, do kterých se na povel zastřeluje pěchota. Po dopadu se hodnotí počet zásahů v jednotlivých padácích. ZV-66 je prostředek určený k simulaci vzdušného jaderného výbuchu, takže jeho těleso ve vzduchu vybuchne se silným třeskem, oslnivým zábleskem a s vytvořením oblaku dýmu. Všechny typy se vystřelují z OZ vz. 66, které vzhledem připomíná minomet.

5J21 Vystřelované světlo VS-4

Jako pozemní vystřelovaný signál a imitace pro výcvik vojsk byla vyvinuta vystřelovaná světla. Mají podobný vzhled a rozměry, jako dýmovničky typu DA-25, jsou ale vyráběna z hliníkových pouzder dodávaných Zevetou Bojkovice. Vyrábějí se ve třech barevných provedeních (červené, zelené a žluté, později kolem roku 2010 také bílé). Původní provedení má barevný pruh provedený nástřikem barvy a nalepen identifikační štítek, novější typy po roce 1989 mají dokola nalepenou barevnou pásku, sloužící současně jako podklad pro identifikační údaje. Odpalují se elektricky iniciátorem EPIO nebo podobným iniciátorem.

5J23 Odjišťovače zapalovačů leteckých pum MDV sovětské konstrukce a RON 59

Pro zajištění bezpečného odhozu letecké pumy z letounu byly používány odjišťovače typu MDV. Aktivovaly se vytržením ocelového lanka spojeného s letounem. Po prohoření zpožďovací slože došlo s typem daným zpožděním k vystřelení opěrné tyčinky vrtulky leteckého zapalovače, která se pak tlakem vzduchu mohla vyšroubovat, odjistit letecký zapalovač, a tím uvést pumu do funkčního stavu. Vyrábělo se několik různých verzí odjišťovačů pro různé typy pumových zapalovačů, např. APUV 1, AM-A, AM-B, AV1 DU (MDV-1 kolem roku 1964, mající zpoždění ca 10 sekund, MDV-2 kolem 1967, MDV-2A kolem 1970 mající zpoždění kolem 5-ti sekund, a MDV-5 kolem roku 1974, se zpožděním kolem dvou sekund). Na bázi tohoto pyrotechnického dílu, dodávaného z Jablůnky, byly vyráběny také padákové odjišťovače PO pro brzdná zařízení BZ leteckých pum ve Vlárských strojírnách (dtp). V Jablůnce byl rovněž vyráběn rozněcovač RON 59, který byl určen k použití se stopovkou vz. 57 ve cvičné cementové pumě CCP-50-70. Tuto pumu vyráběla bojkovická zbrojovka a stopovku 57 vyráběla slavičínská zbrojovka.

5J29 Rozněcovač Ro-7

Rozněcovač Ro-7 byl vyvinut jako tlakový rozněcovač pro použití jak v protitankové mině PT-Mi-Ba II, tak v protipěchotní mině bakelitové PP-Mi-Ba a také v pomocné PP mině, která se připravovala z běžné ženijní 75g náložky, Ro-7, kombinované ženijní rozbušky Žk a do země se vkládala s využitím podobného nářadí, jako je zahradnický sázecí kolík. Existovalo několik verzí (Ro-7-II, Ro-7-III), ale všechny vypadaly navenek podobně. Obsahoval minimum kovových dílů a tělo měl z bakelitu. V dárkové kazetě Zbrojovka Jablůnka (podle pamětníků byly tyto kazety údajně určeny pro vojenské funkcionáře NDR) se v podobě řezu nacházel společně s řezy CheRo-1 a 2.

5J30 Sabotážní chemický rozněcovač Chero-1 a Chero-2

Jedná se chemické rozněcovače se zpožděnou dobou aktivace, takže se počítalo s jejich použitím k aktivací "pekelných strojků" - uložených nástrah, které vybuchnou po uplynutí určité doby, během které se sabotér může vzdálit do bezpečí. Podobná zařízení měly ve 2.SV snad všechny válčící strany, takže i když se jedná o zákeřný výrobek, nijak nevybočuje ze sortimentu rozněcovačů jiných zemí. Pomocí šroubku v horní části se narušila kapsle s chemikálií a po uplynutí doby 3 nebo 6 hodin došlo k výbuchu. Byly vyráběny výhradně na vývoz. Někdy bývají uváděny také pod označením ČaRo-1.

5J31 Zapalovač ADC a těla kontejnerové letecké protitankové pumičky PTAB

Pro licenční sovětské kontejnerové pumičky typu PTAB byla v Jablůnce vyráběna kovová těla a také zapalovače ADC. Zapalovače měly bakelitové tělo a velkou rotační plechovou část vzadu. Laboraci pumiček PTAB prováděl závod v Dubnici nad Váhom (gts). Po rozhození pumiček z kontejneru RBK ve vzduchu došlo odporem vzduchu k odjištění zapalovače a po dopadu na cíl pumička vybuchla a usměrněným účinkem probíjela i obrněné cíle. Jednalo se o velmi účinnou a prověřenou zbraň, kterou Sověti s úspěchem používali proti německým konvojům. Při odhozu kontejneru s pumičkami PTAB-2,5-1,5 ve správné výšce a při správné rychlosti jedním letounem Il-2 došlo k vyřazení prakticky veškeré techniky v pásu širokém cca 15m a dlouhém minimálně 70m. Navíc prakticky s jistotou docházelo k zapálení zasažené techniky a téměř vždy došlo také k výbuchu munice v ní vezené. Nezřídka byl jeden tank současně zasažen i více kusy pumiček a jeden letoun na jeden shoz dokázal v konvoji zničit běžně až 6 strojů, v poli 2-3 a vyřadil až 50% jejich osádek. Když pumička nezasáhla techniku, stejně vybuchla při dopadu na zem nebo na stromy a rozprskla roj střepin, které likvidovaly okolní neobrněnou techniku nebo vojsko. Není tedy náhodou, že jsou podvěsné kontejnery a letecké submunice s podobnou funkcí využívány v letectvu mnoha států světa dodnes.

5J32 Pyroohřívač termobaterie PT-260N

Pro potřeby výrobce termobaterií do licenčně vyráběných sovětských protiletadlových řízených střel Strela-2 (S-2M) byly v Jablůnce vyráběny tzv. pyroohřívače, což byly kotoučky na bázi pyrotechnické slože, které zajišťovaly dočasné roztavení elektrolytu v termobaterii. Tyto baterie mají velmi dlouhou životnost a fungují po jejich zážehu pouze krátkou dobu. To ale nevadí, protože řízená střela buď vybuchne v cíli, nebo se sama zničí dříve, než baterie vychladne a přestane fungovat.

5J33 Skupinová dýmová střela 52-SDS

Jednalo se o vyvíjený raketový prostředek pro rozhánění demonstrací. Munice do něj byla z dílů kompletována v Jablůnce. Vyráběla se ostrá 52-SDS i cvičná 52-SDS Cv verze. Byly nabíjeny do vrhačů upevněných na střechu nebo zavěšených na bok pořádkových obrněných vozidel. Po odpálení se ve vzdálenosti 100 až 150m od místa výstřelu na padáku z malé výšky snášely dýmající slzotvorné granáty typu RGSL-85 nebo RGSL-85 Cv. Bylo zakázáno odpálit všechny rakety současně. Zajímavostí u tohoto projektu je to, že nespotřebovaná zrna TPH do raketových motorů SDS byla po roce 1989 spotřebována pro výrobek zábavné pyrotechniky firmy Pyros Praha - fontánu s názvem Geyser. Další zajímavostí je to, že po roce 2000 vznikl nápad, aby se již vyrobená munice SDS přepracovala na munici s akustickým efektem a společně s vrhači byla využita k plašení ptactva ve vinohradech. Tento ale nebyl nikdy realizován a munice SDS byla zničena.

5J34 Zásahová výbuška P 2 a P 2-II

Pro potřeby pořádkových sil a speciálních jednotek byly v Jablůnce vyráběny zásahové výbušky s chemickou zneschopňující látkou CS. Po aktivaci výbušky modernizovaným třecím zapalovačem TZ-M došlo k vymetení mnoha tuláků, které chaoticky poletují v místnosti a s krátkým zpožděním ohlušivě a oslnivě vybuchují nebo rozptylují chemickou látku CS (dráždí, nutí do slzení, pálí na kůži a sliznicích, nutí k opuštění úkrytu).

5J37 Kulometný pás pro kulomet vz. 59 a pro licenční kulomet Gorjunov

Jelikož po roce 1955 docházelo ke sjednocování ráží v rámci východního bloku, a pokus o přepracování kulometu Vz.52 (československý náboj 7,62x45mm) na vz.52/57 (sovětský náboj vz. 43 ráže 7,62x39mm) neskončil úspěchem, byl vyvinut univerzální kulomet vz.59 pro sovětský velmi výkonný náboj 7,62x54R. Kulomet byl opatřen nábojovou schránkou a pásem s náboji. Nábojový pás vyráběla Zbrojovka Jablůnka.

Další typ kulometného pásu na stejný náboj 7,62x54R vyráběný v Jablůnce, byl pro sovětský kulomet Gorjunov 43 (kulomet vyráběla brněnská zbrojovka pod kódem tgf, náboje vlašimská zbrojovka pod kódem bxn). Tento kulomet byl v následujících letech přepracován na verzi s elektrickým spušťadlem pro použití v obrněné technice ve Vsetíně (viz. odkaz 5V10). Kulometné pásy pro ně vyráběla nejprve zbrojovka v Uherském Brodě pod kódem she a následně kolem roku 1956-7 byla tato výroba spolu s dalšími typy nábojových pásů (pro NR-30) z Brodu delimitována do Jablůnky (výrobní kód jpw).

5J40 Výmetná náplň pro ohňometný fugas FOG-2

Pro potřeby ČSLA byly v padesátých letech ze SSSR zakoupeny opakovaně použitelné ohňometné fugasy typu FOG-2. Jde v podstatě o plamenomety, které po vytvoření tlaku shořením výmetné náplně vystřikují proud hořící kapaliny na vzdálenost kolem 100m. Pro potřeby chemického vojska byla část fugasů upravena na imitaci jaderného výbuchu tím, že se výšleh ze 4 fugasů nasměroval do vzduchu do jednoho místa a zajistily vytvoření ohnivé koule a dýmového hřibu velkých rozměrů. Výmetné náplně byly kompletovány v Jablůnce a elektrický palník pro jejich zážeh dodávala vsetínská zbrojovka.

5J41 Dýmovnička pro cvičný raketový odminovač Cv-ROD-200

Pro potřeby odminovacích ženijních prací byly pro ČSLA i na vývoz vyráběny raketové odminovače ROD-200. Princip zařízení spočíval v tom, že hadice naplněné trhavinou byly pomocí raket vystřeleny do minového pole a po dopadu mezi miny byly hadice ve tvaru táhlé nálože odpáleny. Tím došlo v minovém poli protivníka k vytvoření pásu, ve kterém výbuch odminovače miny a nástrahy zničil nebo alespoň odhodil stranou. Pro výcvik vojsk v obsluze ROD-200 byla vytvořena také jeho cvičná verze Cv-ROD-200, do které byly v Jablůnce vyráběny dýmovnice a elektrický palník pro jejich zážeh dodávala vsetínská zbrojovka.

5J42 Modelářské raketové motorky Synjet S2

Pro potřeby raketového modelářství, které se po prvních letech do kosmu rozšířilo i v ČSSR, byly v Jablůnce vyráběny opakovatelně použitelné raketové motorky S-2 (Synjet). Šlo o tuzemskou variantu západních motorků JETEX, které se po použití rozebraly, vyčistily, vložila se do nich nová tabletka tuhé pohonné hmoty (TPH na bázi chloristanu amonného se vyráběla v Semtíně u Pardubic a jejich výroba probíhala také v Jablůnce, včetně pružných mikrozápalniček S2) a po složení je bylo možno opakovaně používat. Většinou jejich trysky přežily až několik desítek přebití, ale za postupného snižování tahu. Přestaly se vyrábět v sedmdesátých letech minulého století a nahradily je jednorázové papírové motorky z Dubnice nad Váhom.

5J43 Dýmovnice poplachového zavazadla DPZ-4

Pro potřeby přenášení dokumentů a peněz ve speciálním zavazadle byly vyráběny dýmovnice DPZ-4. Tyto dýmovnice obsahovaly tělísko slože vytvářející oranžový dým a tělísko ze slzotvorné látky chloracetofenon. Při uvedení do funkce se tedy vyvíjel oranžový dým s dráždivými a slzotvornými účinky, takže to budilo pozornost okolí a manipulace s obsahem zavazadla byla znepříjemněna. Aktivace byla zajištěna pravděpodobně iniciátorem EMPI nebo třecím rozněcovačem řetízkem připojeným k ruce. Existovala i v provedení s hliníkovým pouzdrem se dvěma barevnými pruhy (oranžovým a bílým), která byla aktivována elektrickým iniciátorem na bázi palníku, našroubovaným do děrovaného víčka.

5J44 Slzotvorná dýmovnice RWK s třecím zapalovačem TZ-2A pro NDR (DDR)

Pro potřeby armády východního Německa (Německé Demokratické Republiky NDR) byly vyráběny slzotvorné dýmovnice pod označením RWK. Třecí zapalovače TZ-2A se žlutým kloboučkem vyráběla bojkovická Zeveta (pod označením Reibungszünder TZ 2A). Barevné značení obou výrobků tedy odpovídalo zvyklostem konečného zákazníka a jsou známy případy, kdy byly tyto slzáky s nepříjemným překvapením použity v ČSSR (namísto očekávaných zelených dýmovniček).

5J45 Dýmozáblesková vložka TDU s tritolem

Pro potřeby výroby 130mm munice pro PL kanón KS-30 (do ČSSR bylo v padesátých letech ze SSSR dodáno 8ks těchto zbraní) byly v Jablůnce vyráběny dýmozábleskové vložky TDU s tritolem. Před laborací trhaviny byly vloženy na dno dutiny tříštivo-trhavého granátu a při jeho výbuchu následně zajišťovaly zvýšený dýmový a zábleskový efekt. Na začátku šedesátých let byly vyřazeny z výzbroje, protože PL kanóny velkých ráží začaly postupně nahrazovat protiletadlové řízené rakety.

5J46 Civilní výrobky zbrojovky v Jablůnce 1950-1989

Přestože jsou moje stránky zaměřené na pyrotechniku, zbraně a speciální techniku, uvedu i některé civilní výrobky továrny na dokreslení širokého záběru výrobního sortimentu. Jde o různé bezpečnostní pomůcky pro průmysl (respirátory, dýchací přístroje, záchranné přístroje, pohlcovače oxidu uhličitého nebo oxidu uhelnatého), mazací techniku (olejničky, maznice, Stauferky, mazací lisy...), hračky, díly tkalcovských stavů a podobně.